Herpes virus u psů – nebezpečí pro štěňata

Herpes virové onemocnění (CHV – canine herpes virus) je akutní virové onemocnění, které známe jak ze života lidí, tak ze života šelem psovitých. Virus je nebezpečný především pro sající štěňata a způsobuje jejich náhlé úhyny. Uvádí se, že CHV patři mezi hlavní příčiny úhynu štěňat následkem infekčního onemocnění. Rovněž tak ale postihuje dospělé jedince, kde napadá respirační systém a především reprodukční orgány (feny) , jejichž následkem jsou sterility, potraty a porody málo životaschopných mláďat. Dospělí jedinci většinou klinicky neonemocní. Pokud se přeci jenom příznaky onemocnění objeví, jde především o zánětlivé onemocnění penisu a předkožky nebo pochvy či se projeví coby nachlazení. Vše většinou samo odezní. Infekce ale zůstává dál skrytá a takoví jedinci mohou být celoživotními přenašeči viru. 

Herpes virus CHV není přenosný na člověka, citlivé jsou pouze psovité šelmy (tedy není na místě strach z  přenosu třeba na děti, kočky).

A jak se štěňata nakazí? Může to být během březosti feny cestou přestupu viru přes placentu nebo během porodu, později nosním sekretem feny matky nebo jiných infikovaných psů. Štěňata, která jsou infikována do 7 dnů po narození, skoro stoprocentně hynou.  Štěňata nakažená  po více než 14 dnech po porodu onemocní, ale mohou již přežít, popř. u nich probíhá infekce skrytě. Charakteristické u této věkové skupiny je úhyn několika štěňat z vrhu, ne všech. A konečně štěňata starší 1 měsíce, pokud dojde k jejich nakažení, už neuhynou, popř. nemocnost je minimální.  Příznaky u novorozených štěňat zahrnují apatii, nechutenství, výtoky z očí a nosu, někdy štěňata naříkají, případně se objevuje kožní vyrážka, bez teploty. Do 48 hodin štěňata hynou.Štěňata infikovaná v průběhu prvních dvou týdnů života hynou do týdne po infekci.U starších štěňat (od 1 měsíce stáří) se objevuje zvýšená teplota, malátnost, nechutenství, zánět spojivek, rýma, zánět horních cest dýchacích.U fen se objevují aborty mrtvých nebo mumifikovaných plodů, předčasné porody nebo porody slabých, nevyvinutých štěňat.  Zdálo by se tedy jednoduché nechat fenu před připuštěním vyšetřit, zda-li nemá protilátky na herpes virus  a pokud tomu tak není, bez obav připouštět. Ale pozor! Tak jednoduché to právě není! Existuje totiž i skrytá infekce u fen, kdy jsou tyto klinicky zdravé, protilátky jsou negativní, fena virus nevylučuje do prostředí a přesto tento virus přežívá v nervových gangliích (nervová uzlinka obsahující nervové buňky). Potom stačí, aby se březí fena dostala z různých důvodů do většího stresu (říje, krytí, porod apod.), virus se začne množit, napadne plody v děloze a je zde nebezpečný problém.  Vlivem infekce CHV ( a to i skryté) může fena také špatně zabřezávat a vzhledem k výše uvedeným faktům je ale diagnostika problematická..Již rok je u nás k dostání vakcina, která tomuto infekčnímu onemocnění štěňat dokáže zabránit. Jde o vakcinu Eurikan Herpes 205 firmy Merial. V tuto chvíli nevylučuji, že je na trhu i vakcína od dalšího výrobce. Fenám se aplikují 2 dávky podkožně. První dávka buď v průběhu říje nebo 7-10 dní po předpokládaném krytí (doporučuje se v průběhu říje). Druhá dávka 1-2 týdny před porodem. Očkování se opakuje v průběhu každé gravidity podle stejného schématu. Cena jedné dávky se pohybuje okolo 600,- Kč.Dále se doporučuje odchovávat štěňata do stáří 14 dnů ve vyhřívaných boxech, kde se pohybuje teplota na 37,0 – 37,7ºC při 45 – 55% vlhkosti, protože virus se méně množí při teplotě vyšší než 36ºC a navíc štěňata do stáří 2 týdnů nemají ještě dostatečně vyvinutou termoregulaci.  Při teplotě vnějšího prostředí pod 4ºC přežívá herpes virus více než 30 dnů, ale je velmi citlivý na běžné desinfekční prostředky. Je tedy na místě doporučení vakcinovat feny proti herpes virovému onemocnění. Zvýší se  tím významně přežití štěňat a snad i početnost a životaschopnost vrhů.

Jaroslava Šmrhová

Zdroje: odborné články na internetu, časopis Svět psů 12/2004, konzultace s veterinárním lékařem.